Článek: Výstava – Ruská Avantgarda

Jako Ruská avantgarda se označuje umělecká epocha v Rusku, která se vyvinula mezi lety 1905-1934. Patří do ní výtvarné umění, literatura, hudba a scénografie, figurální a plakátová tvorba.

Hurá! První akce po tý srandovní „nemoci“, kterou jsem navštívil a náramně si jí užil. Ruská Avantgarda. Výstava, na kterou jsem se moc těšil a která předčila moje očekávání. Celá výstava je označována za výstavu roku a sám za sebe mohu říct ANO. Dlouho jsem neviděl takto skvělá výtvarná díla. Na výstavu jsem dokonce vytáhnul, uměním nepolíbenou kamarádku, která byla také nadšená. Výstava Ruské Avantgardy je k vidění v jízdárně zámku Hluboká, v Alšově Jihočeské galerii. Celouvýstavu je možné navštívit do 1.8.21 Na výstavě můžete vidět 36 obrazů. Cena vstupenky je 225 korun a v ceně vstupenky máte i druhou výstavu moderního umění „Tvář v absurditě“. Vstupenky je nutné si rezervovat předem na stránkách galerie. Odkaz máte TADY.

Alšova Jihočeská Galerie se ale určitě vyplatí navštívit nejen kvůli Ruské Avantgardě. Já osobně miluji celé prostory galerie, které jsou úchvatné a vždy se tam rád vracím. A nechci se chlubit, ale kdysi mi tam visel obraz taky. 😀 Každopádně jsem vám některé obrazy nafotil, něco málo víc najdete i na mém instagramu, ale pro zbytek a celý zážitek si musíte zajít do galerie.

Alšova Jihočeská galerie o Ruské Avantgardě:

Díla ruské avantgardy v tak velkém rozsahu a kvalitě budou v České republice představena vůbec poprvé. Unikátní kolekce pochází ze sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu a bude divákům zpřístupněna od 1. května 2021.

Jedinečná kolekce Muzea umění v Jekatěrinburgu byla ve své době budována za účelem mapovat avantgardní tendence v Rusku v letech 1910 – 1920. Výstava je proto i dnes v AJG představena především jako zajímavý kulturně-historický celek. V souboru 42 sbírkových předmětů, z nichž bude prezentováno 36 děl, je čitelných několik stylových východisek, které v letech 1910 – 1920 tamním uměním rezonovaly – fauvismus, kubismus, kubofuturismus, neoprimitivismus, rayonismus, suprematismus a konstruktivismus. Návštěvník výstavy tak může spatřit díla malířů dnes legendárních skupin Kárový spodek a Oslí ocas, které mají pro Rusko stejný význam jako pro Česko Osma. V Károvém spodku (1910 – 1917) byli sdruženi především tvůrci rozvíjející fauvistické tendence a kubismus. Plejádě dominují Michail Larionov, Natalia Gončarovová, Petr Končalovskij, Aristarch Lentulov, Ilja Maškov, Alexander Kuprin, Alexander Osmerkin, Robert Falk, Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič. Souběžně s aktivitami Kárového spodku nicméně dochází k vymezování proti vlivu západního umění. Výsledkem je secese některých členů a založení skupiny Oslí ocas (1911), jejíž autoři směřují k neoprimitivismu a specifické verzi ruského futurismu – rayonismu (především Michail Larionov, Natalia Gončarovová a Kazimir Malevič). Poté, co vyvrcholily spory na ruské kulturní scéně a Michail Larionov a Natalia Gončarovová přesídlili v roce 1914 do Paříže, se stal vůdčí osobností Kazimir Malevič. Ten nejdříve invenčně transformoval podněty kubismu a futurismu, aby následně společně s Ivanem Kliunem přišel s myšlenkami suprematismu, které formuloval formou manifestu v roce 1915. Malevič svým příkladem dokázal ovlivnit velké množství umělců, z nichž patří k nejzajímavějším Olga Rozanová, Ljubov Popová, Naděžda Udalcová, Sergej Senkin, Ivan Puni nebo Alexander Rodčenko.

Všichni výše jmenovaní autoři jsou zastoupeni na výstavě v těch nejlepších ukázkách. Mezi naprosté unikáty světového umění patří Suprematismus od Kazimira Maleviče z roku 1915, Kompozice Alexandra Rodčenka (1919) či Rozměrná Improvizace 217 Vasilije Kandinského. Vývojové tendence ruské avantgardy jsou zřejmé také v několika dílech jednoho umělce. Průkopník ruské moderny Michail Larionov je tedy zastoupen jak fauvisticko-expresivní Ulicí v provincii (1910) tak neoprimitivistickou kompozicí Židovská Venuše (1912). Na vzájemné ovlivňování pak ukazuje třeba tvorba Olgy Rozanové, která je na výstavě zastoupena třemi díly z různých období. Portrétem sestry, která je takřka pandánem k Larionově aktu i suprematistickými pracemi již nakročenými ke konstruktivismu.

 

Výstava „Tvář v absurditě“

Sdílej

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *