Článek: Naše Veselé Vánoce

Tak a je to tu. Rok zase utekl jako voda a já sepisuju jeden článek za druhym, peču a sepisuju recepty. A všechno to samozřejmě dělám proto, že dneska bych chtěl odstartovat letošní Vánoce s Honzíkem. Přijde mi to úplně neskutečný, že už je to třetí rok, co dělám tenhle maraton. Včera jsem na blogu zveřejnil seznam všech článků pro tenhle rok, na který se můžete podívat TADY. Já doufám, že se vám letošní Vánoce s Honzíkem budou líbit, protože jsem se snažil do toho dát opravdu co nejvíce inspirace pro každého. Dnešek tedy neodpálím žádným receptem, ani návodem na Vánoční dekoraci, ale článkem, který vás doufám pobaví, a navodí vám tu správnou Vánoční atmosféru. Tenhle článek jsem zveřejnil na blogu kdysi a není perfektně napsaný, ale když jsem ho objevil, tak jsem hned věděl, že ho musím zveřejnit znovu. Bavte se. Přeju vám krásnou první Adventní neděli.

Dneska bych vám chtěl napsat o tom, jak probíhají Vánoce u nás. Asi nejvíce vzpomínek mám na Vánoce strávené u babičky a dědy. Už jsem určitě mockrát ve svých článcích podotýkal, že u babičky na vsi, kde jsem vyrůstal, je to takový středobod naší rodiny. Vždycky se tam rádi scházíme. Je to vždycky celkem chaos, když se tam potkáme všichni, ale vždy to jsou ty nejkrásnější chvíle. A právě u babičky a dědy jsem strávil nejedny krásné Vánoce.

U naší babičky začíná Vánoční adrenalin už třiadvacátého večer, kdy se potají zdobí stromeček. Všichni dospělí všude loví vánoční ozdoby, hledá se stojánek na stromeček a kontrolují se děti, jestli už usnuli, aby měl ježíšek čistý vzduch na zdobení stromečku. Aby jste pochopili, tak u babičky nosí stromeček na štědrý večer ježíšek.

Ráno štědrého dne začíná celkem klidně. Babička vstává vždycky dřív, aby rozdělala v plotně, aby se stihla zahřát pec, než přijdou všichni ostatní. Celá rodina se prostřídáme u stolu, abychom se nasnídali. Vánoční maraton začíná kolem desáté dopolední, kdy se většinou děti hádají o ovladač na televizi a pohádky, sledují na přeskáčku, každou pět minut. Babička připravuje bramborový salát a taky oběd. Vždycky jsem jí obdivoval, jak se umí otáčet v kuchyni, protože vařit pro naší velkou rodinu není žádná legrace. K obědu je většinou na výběr z rybí polívky, kterou já miluji a z vánoční omáčky, kterou naopak nesnáším. Děda vždycky dopoledne klepnul kapry a připravoval je babičce do kuchyně.

Po obědě to vypadá víceméně stejně. Děti čučící na pohádky, babička si popíjí rychle kávu, aby zase zakotvila u plotny a pomalu připravovala večeři. Ostatní dospělí různě pozavíraní po všech pokojích dobalujíc rychle poslední dárky. Všichni nenápadně pobíhají po baráku a „perou“ se o jednu izolepu a poslední zbytky balícího papíru. Kolem čtvrté odpoledne necháváme babičku a tetu u plotny a všichni vyrážíme na procházku. Většinou míříme do lesa, kde necháme zvířátkům nějaké dobroty, projdeme se po vesnici a všichni natěšení na ježíška míříme zase k domovu.

A to začíná blázinec nanovo. Děti utlumené zimou v teple roztajou a lítají po celém domě. Samozřejmě všichni dospěláci jsou protivní, neboť nikdo neslyší vlastního slova. Dospělý připravují stůla židličky, abychom zasedli k večeři všichni společně. V naší rodině to znamená přinést druhý stůl a posbírat všechny židle po baráku. Hledáme Vánoční ubrusy, taky hledáme všechny talíře a příbory, abychom měli všichni stejné. Myslím si, že se tyhle všechny Vánoční věci dávají pořád na ta stejná místa, ale každoročně je hledáme. Když všechno najdeme, začínáme prostírat. Při tomhle velkém chaosu, se vždycky jeden z dospěláků vyplíží ven se zvonkem (U nás se jinak prosim vás zvoní starým kravským zvonkem, který se dával kravám na krk a má hezký zvuk :D). Nuže jedem z dospěláků se vyplíží se zvonkem ven a začne pod okny cinkat. Vevnitř samozřejmě všichni zbystří, hlavně děti, které jsou šťastné, že už tu lítá ježíšek. Cinkající dospělák se potajmu zase vkrade dovnitř a pobídne všechny, aby se šli podívat ven jestli neuvidí ježíška. V tu chvíli začíná asi nejzábavnější část večera. Většinou babička s někým dalším zůstávají uvnitř, jakože hlídají řízky. Omyl. Jde se pro ozdobený stromeček zamčený v kůlně. Odemyká se kůlna, popadne se stromeček, rychle se stromek pronáší dovnitř na své místo. Cestou samozřejmě padají a tříští se ozdoby. Tohle všechno se musí uvést do původního stavu, než se zbytek rodiny vrátí z venku, což je maximálně deset minut, protože prskavky děti rychle omrzí, neboť se co nejrychleji, samou nedočkavostí chtějí vrátit dovnitř.

Samozřejmě uvnitř na děti čeká ozdobený Vánoční stromeček. Zatím bez dárků. Všichni společně zasedneme u Štědrovečrní večeře. Společně si připíjíme a pouštíme se do jídla. Samozřejmě jako první mají dojezeno děti (což se děje jen o vánocích :D), popohánějíc dospělý, aby už mohl přijít ježíšek. Když všichni dojíme sklízíme ze stolu, trousíme se na záchod a čekáme na dárky. Při té příležitosti zase někdo vyklouzne ven s kravskym zvonkem a jako divej cinká venku. Rychle se vrací dovnitř. Opět se všichni hrnou ven. Uvnitř zase někdo nenápadně zústává, hledá všechny poschovávané dárky na předem domluvených místech a snáší je pod stromeček. Za dalších deset minut se zase vracíme dovnitř a všichni se překvapeně díváme na stromek obklopený dárky. Dospěláci samozřejmě hledají nepřipravený foťák, aby zachytili všechny překvapené pohledy dětí.

Rozbalování dárků probíhá postupně a celkem dlouho. Když si rozbalíme dárky, tak se nám všem uleví. Děti si zalezou všemožně do pokojů. Na stůl se dají misky a tácy s cukrovím. Uvaříme si čaj a kávu. Povídáme si o dárcích. Smějeme se rozbitým ozdobám při přenášení stromečku a společně sledujeme pohádky v televizi. A v tuhle chvíli si myslím, že jsme všichni opravdu šťastní a užíváme si konečně Vánočního klidu.

A takhle nějak u nás „hekticky“ probíhají Vánoce. Pokud se vám článek líbil, hoďte lajk, můžete ho sdílet a taky mi nezapomeňte napsat vy o svých zvycích, nebo o tom, jak slavíte Vánoce a co máte na těchto svátcích nejraději, nebo naopak, co nemáte. Zítra vás na blogu bude čekat recept na Vánoční punč. Pa.