Sloupek (4): Přátelství

Ahoj Frndy.
Dnešní sloupek bych chtěl věnovat přátelství. Omlouvám se tedy všem, kteří čekali sloupek věnovaný mému sexuálnímu životu.

Uplynulou sobotu jsem strávil se svou kamarádkou Hankou. Po našem rozloučení jsem přemýšlel o přátelství, které mezi námi je. Co je to vlastně přátelství? Kolik pravých přátel v životě potkáme? Jak to pravé přátelsví poznáme?

V mém životě jsou pouze dva opravdový přátelé. Samozřejmě nepočítám svou rodinu, kde je mým největším přítelem má sestra. Jsou to dvě dívky, se kterými jsme vyrůstali v naší rodné vesničce v jižních Čechách. Helča a Hanka. Mnohokrát se naše cesty rozešli. Nejen v názorech, ale když jsme dospěli, našli si partnery, přestěhovali se. I tak si vždy, ač je to velmi zřídka, najdeme čas jeden na druhého. Často na sebe myslíme. Máme starost jeden o druhého. Zajímáme se o to jestli jsme šťastní a spokojení. Sdílíme své problémy i radosti. Není to tak, že bychom si potřebovali neustále psát či se pravidelně navštěvovat. Já třeba vím, že své místečko u holek v srdci mám a doufám, možná že to i vím, že ho neztratím. Stejně tak obě mají to místečko v srdci mém. Myslím že s klidem mohu říct, že se jeden na druhého můžeme spolehnout. A to j ena našem přátelsví to krásné. Je velmi silné. Nesčetněkrát mi byli holky nápomocny. Ať to bylo s čímkoliv. Největší podpora, kterou jsem snad pocítil, byla ta, když mi zemřel dědeček. Těsně po pohřbu dědečka, když jsme vyšli z kaple, jsem skolaboval. Jako první ke mě přiskočila Hanky maminka a jediné na co jsem se v tu chvíli zmohl byla otázka kde je Hanka s Helčou. Ač jsem nevěděl jestli tam jsou. A ony tam byly. Takových zážitků mohu jmenovat samozřejmě mnoho. Pravý přítel vždy vycítí, kdy potřebujete pomoc, nebo kdy vy musíte pomocnou ruku podat.

Mé přátelství s těmito pro mě vyjímečnýha holčinama, je velmi silné. Vždy jsme si dokázali říct, co nám na sobě vadí, dokázali jsme jeden od druhého vždy přijmout kritiku, poradit si. Samozřejmě se dokážeme pohádat. Bez toho by to nešlo. Tři holky, představte si to! Nikdy nám ale vzájemná nafučenost nevydržela dlouho. Strávili jsme spolu krásné i ošklivé chvíle. Prožili jsme spolu dětství, první diskotéky, první lásky, první zamilovanost, první rochody, první polibky, i ty další polibky, vztahy a rozchody. Zažíváme je společně dodnes. Když jsem byl po posledním rozchodu, Hanka vycítila, že mi potřebuje pomoct. Ač jsme v tu chvíli spolu vůbec nebyli v kontaktu. Poslala mi krásnou knížku, která mi zvedla náladu i sebevědomí. Při rozchodu se vám vždy rozpadne celý pohled na svět. Vidíte jen to nejhorší. Už jen to, že mi přišla kniha s krásným přáním. Bez toho, aniž bych si ji přečetl. Ten pocit, že si na vás někdo vzpoměl, že na vás myslí a trápí ho, že se trápíte, že s vámi soucítí. To je velmi krásný pocit. Mnohdy se mi stalo, že ani vlastní rodina mi nepohola tak, jako právě moje holky.

Dále vám asi nebudu popisovat naše přátelství s Helčou a Hankou. Tímto sloupkem jsem chtěl říct jen to, aby jste se právě teď zamysleli nad svými přáteli. Pokud jste se jim dlouho neozvali, projevte třeba zájem pouhou zprávou o tom, jak se daří. Potěší to. Věřte tomu. Né každý je ten pravý přítel. Já znám mnoho lidí, ale pouze o dvou mohu říct, že jsou to přátelé. Zbytek jsou kamarádi, známí, kolegové. I o kamarády je třeba pečovat, možná mnohem víc než o přátele, pokud si je chceme udržet. Ti jsou v našich životech nahraditelní. To samé platí i u kolegů, jinak bychom se na pracovišti necítili dobře. Ale musíme si uvědomit, že tito lidé z našich životů většinou přijdou, a po určité době zase odejdou. Vztahy s lidmi je třeba udržovat, je to jako s věcmi, pokud budeme neopatrní k našemu hrnečku, rozbijeme si ho. Tak je to se vztahy se všemi lidmi.

Važme si všichni svých přátel a dejme jim to najevo. Nemusíme často. Je jedno jestli to projevíte návštěvou, dárkem, povíte to, nebo vyvěsíte společnou fotku na sociální sítě. Přátelé si takové věci říkat nemusejí. Přátelé takové věci ví. Je to v nich zakořeněno. Jen je to čas od času hezké, projevit někomu náklonost a úctu. Já tu úctu ke svým děvčatům mám. Rád na ně čas od času myslím a vždy když se máme sejít, tak se velmi těším. Jsou to mé dva diamanty, které si velmi chráním.

Sdílej

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *