Výtvarno: Kresba / Jednobarevné techniky – Perokresba
Tužka vstoupila na výtvarnou scénu teprve nedávno, ale pero a tuš se používají už po mnohá staletí. V Číně se vyráběla tuš už v době kolem roku 2550 př. n. 1. a ve starém Egyptě se rákosové pero používalo jak na psaní, tak na kreslení. Rákosové či bambusové pero a husí brko, které bylo běžným psacím nástrojem v Evropě až do 19. století, dnes prožívají velkou uměleckou renesanci a jsou výhodné pro různé experimenty. Lze je zakoupit ve speciálních obchodech nebo si je můžete vyrobit sami, tak jak to dělají mnozí výtvarníci. V obchodech se dnes tedy prodává hodně různých typů vyráběných per a každý z nich vytvoří jinou stopu.
KRESBA S UVOLNĚNÝM RUKOPISEM
Vytvořit odstíny a tvary lze i zcela uvolněným a neorganizovaným způsobem, volnými tahy perem. Zvládnout ji je poněkud obtížnější než standardní šrafuru, ale její přednosti jsou právě v nahodilosti linií – musíte se naučit nechat pero kreslit, samo“, držíte ho naprosto uvolněně, dokud nedosáhnete požadované hustoty čar.
ŠRAFOVÁNÍ
Perokresba je technika jednoznačně lineární, nemůžeme ji roztírat a mazat jako tužku nebo uhel, odstíny musíme vytvořit pouze křížením linií. Linie šrafury mohou být buď rovnoběžné, nebo je lze křížit, takže každá další řada linií je proti předchozí o trochu pootočena. Je jasné, že čím více jsou linie u sebe, tím tmavšího odstínu dosáhneme. Tyto metody nabízejí spoustu možností, protože i když jsou linie v podstatě rovnoběžné, nejsou naprosto rovné a stejné. Při tradičním způsobu šrafování se používají šikmo nakreslené linie. I dnes je to nejběžnější technika, ale linie se mohou trochu ohýbat podle tvaru konkrétního motivu. To dává výsledné kresbě méně strojový charakter a pomáhá vytvořit dojem trojrozměrnosti.