Článek: Moje Zahrada / 3
První květy už pomalu ze zahrad mizí a začínají se objevovat další. Právě teď přichází doba tulipánů, narcisek o kterých jsem psal už v minulém článku a třeba ladoněk, nebo fialek o kterých vám napíšu dnes.
Violka vonná
Fialky jsou pro mě důležitou jarní bylinkou. Ano, já jsem bylinkovej blázen, a protože u nás rostou palouky fialek, tak si je každý rok sbírám a vyrábím si sirup na kašel. O fialce jsem psal v jednom z dílů herbáře. Ten si můžeš přečíst kliknutím TADY. Letos se ale u nás objevil vzácnější druh fialky a to fialky bílé (viz foto). Stalo se tak, protože u nás dávají dohromady zpustlý zámecký park a mojí domněnkou je, že bílé fialky byli schované v zemi a letos po údržbě parku měli prostor se ukázat. A to teda ve velkém. A tak jsem neváhal a malý trs si vyrýpnul a budu se modlit, aby mi na zahradě přežily a já si je na podzim rozmnožil. To ale teda mluvím o fialkách rostoucích ve volné přírodě a na mé zahradě. Je ovšem vyšlechtěno mnoho zahradních, barevných kultivarů.
Jak fialky pěstovat?
Violce svědčí výživná a stále mírně vlhká půda. Snáší slunce i stín, kde ale méně kvete. Nejraději má polostín, je ideální půdo pokryvnou rostlinou pod listnaté stromy a keře, které jí na jaře poskytnou dostatek světla. Vytváří nejvýše 15 cm vysoké koberce listů a kvítků. Pomocí odnoží se sama rozrůstá do šířky, na podzim můžeme dceřiné rostliny i oddělit a pěstovat na jiném místě. Violka vonná je vyšlechtěna do mnoha dekorativních kultivarů. Můžeme vybírat různé odstíny barev květů (od fialové přes blankytně modrou po růžovou a bílou) i jejich velikosti, existují i formy plnokvěté.
Křivatec žlutý
Tak se přiznávám, že tuhle rostlinku jsem neznal a musel jsem pátrat. Rostla hojně v předělávaném zámeckém parku a většina rostlinek už byla odkvetlá. Pár z nich ale kvetlo, a tak jsem jeden trs uloupil na zahradu, abych zjistil, že tahle cibulovina je Křivatec a patří do čeledi liliovitých. Křivatec je vytrvalá pozemní bylina s cibulemi. Naprostá většina křivatců kvete žlutě, jen vzácně se objevují í bílé druhy, například křivatec řecký. Rostlina kvete v březnu a dubnu.
Jak křivatec pěstovat?
Nejčastěji se jako zahradní druh pěstuje křivatec žlutý, kterému se dobře daří na slunci i v polostínu a snese i vlhký jarní trávník. Cibulky se vysazují na podzim, pak je můžete ponechat několik let v půdě, budou se rozmnožovat a vytvoří krásný jarní porost třeba pod stromy a keři. Suchomilné druhy jsou ozdobou jarní skalky.
Ladoňka
Drobné, modré květy nenáročných ladoněk ozdobí zahradu jako barevné koberce. A popravdě je mám mnohem raději než modřenec. Ladoňky můžete podobně jako krokusy, narcisy či řebčíky kostkované vysazovat do partií trávníku, který se neseče příliš časně (s prvním sečením je třeba počkat, až cibuloviny zatáhnou listy, jinak byste je oslabily). Květy mezi svěže zelenou trávou mohou být působivější, nežli opečovávané záhony náročnějších cibulovin a nevyžadují nic kromě výsadby, pak už se o sebe postarají samy. Stejně jako fialky se letos v parku objevilo spousty ladoněk ve dvou barvách. Klasické modré (ladoňka Tubergenova), modrobílé (ladoňka sibiřská).
Jak ladoňky pěstovat?
Časně kvetoucí ladoňky budou prospívat i pod stromy, které ještě nejsou olistěné a propustí dostatek světla a slunce. Můžete je proto vysadit i do záhonů stínomilných trvalek, které rostou a kvetou pod stromy a keři v létě a na podzim. Ladoňkám se daří v propustné, ale humózní a zjara dostatečně vlhké půdě. Tak jako mnoho zjara kvetoucích cibulovin potřebují vláhu v období růstu a květu, a když se v létě ztratí pod zem, sucho jim již nevadí. Drobné cibulky vysazujte v září a říjnu, 6-8 cm hluboko. Ladoňky se samy rozrůstají. Dceřiné cibulky můžete i cíleně rozsazovat na nová místa – sklízí se poté, co rostlina zatáhne listy. I semeny se ladoňky ochotně množí.
Srdcovka
Půvabná růžová srdíčka, pohupující se na do oblouku klenutém stonku, jsou jako z pohádky. Srdíčka jsou další z mých nejmilovanějších a když jsem si nejdřív myslel, že mi přes zimu zmrzly, tak jsem je oplakal. Když jsem ale zjistil, že rostou (sice snad jedna hlíza) ale rostou, oplakal jsem to radostí nanovo.
Jak srdíčka pěstovat?
Lodyhy krátce po odkvětu seschnou a stáhnou se zpět pod zem, kde rostlina do příštího jara přečkává v podobě dužnatých kořenů a oddenků. Hodí se proto především do záhonů, ze kterých zjara vytrysknou její zdobná květenství a v létě štafetu převezmou později kvetoucí trvalky. Srdcovku je nejlepší vysadit jednotlivě do nitra záhonů. V polo stinném zátiší mezi kapradinami a bohyškami, mezi keři nebo pod stromy, srdcovky krásně vyniknou a poté, co se ztratí, nezůstane po nich holé místo.
Srdcovka vyžaduje mírně vlhkou, humózní, avšak zároveň propustnou půdu. Dobře prospívá v polostínu, ale může růst a kvést i na plně osluněném místě, kde ji však vyžaduje zálivku. Dužnaté kořeny rostou mělce pod povrchem půdy, velmi prospěšné je proto mulčování – ochrání je před vysycháním a výkyvy teplot po celý rok. Zároveň zvyšuje obsah humusu v půdě, což prospívá všem rostlinám a srdcovce obzvlášť.
Srdcovky jsou dlouhověké, po odkvětu nebo brzy zjara je množíme dělením trsů. Musíme však postupovat s citem a opatrně, dužnaté kořeny jsou velmi křehké. Pozor na to, že citlivým osobám může kontakt s rostlinou podráždit kůži, srdcovka obsahuje toxické látky, po požití působí otravu. Nové sazeničky můžeme získat i řízkováním nebo výsevem.
Pozor si dejte, když vylezou srdíčka brzy a přijde mráz. Pokud je spálí, už vám ten rok pravděpodobně neporostou a budete si muset na tu krásu rok počkat. Takže v tomto případě, buďte před mrazíky vyzbrojeni jejich ochranou.