Sloupek (70): Nechci bejt v kolonkách

Fíha, Frndy. Jak je to dlouho, co jsem napsal poslední sloupek? Dal jsem si trochu od psaní pauzu. Vánoce s Honzíkem mi dali natolik zabrat, že jsem se nedokázal posunout a začít znova psát. Už mi dokonce začalo chodit spousta divných zpráv, jestli jsem svůj blog nepověsil na hřebík. No jasně že ne!

 

Mám dilema Frndy. A podle mě dost velký. Včera mi přišla zpráva od LUI Magazínu. Když jsem viděl bliknou zprávu na mobilu, tak jsem možná trochu zaradoval, že mě chtějí oslovit opět k nějakému rozhovoru. Jupí! Bohužel LUI Magazín se rozhodl mi zasadit do hlavy brouka. Brouka, kterej mi bude prolejzat hlavou místy, která najednou vyjdou na povrch do mojí mysli. Teď možná prozradím něco málo o novém projektu Magazínu, což nevím jestli můžu. Ale LUI mě oslovil s nabídkou zapojit se do projektu, kdy by chtěli natočit krátká videa s otázkami, které budou pokládat vybraným respondentům. Což to by nebylo to nejhorší. To strašný na tom je to, že to jsou vybraní kluci, kteří jsou singl. A právě tento projekt krátkých videí a zpovědí singl kluků, by vám měl pomoci najít partnera. Jo díky LUI, že si mi připomněl, že mě nikdo nechce. Chápu, že LUI Magazín to se mnou myslí dobře. Redaktorům magazínu se nade mnou jistě zželelo a asi si řekli, že by mi po těch letech samoty mohla chybět láska. Jasně že chybí a LUI Magazín je vážně milej za poskytnutí tak lukrativní nabídky. Ale představte si mě ve videu. Sedím proti kameře, odpovídám na otázky toho, kdo jsem, co mám rád za jídlo, jakou polohu v sexu preferuju a škemrám o to, aby se mě ujal nějaký kluk. No nevim. Já se teda asi teda letos pokusim někoho si najít, když už mi píšou magazíny, že mě zapojí do svojí seznamky. A když to letos zase sám nezvládnu, tak asi kejvnu na druhou sérii. Nechci zůstat v kolonce singl navěky. Nebo jo?

Brouk, kterýho mi LUI Magazín nasadil do hlavy, mi zalezl i do jiných štěrbin. Znáte takový ty dotazníky, které vám posílají vaši kamarádi neustále studující jeden titul za druhým? Takový ty dotazníky, podle kterých potom sestavují svojí seminárku. Tak přeně tyhle dotazníky nesnáším a už je nikdy vyplňovat nebudu! Nikdy! Jsem totiž naštvanej na ty, co tyhle dotazníky sestavují. Všimli jste si někdy hned první otázky? U každého dotazníku je stejná. Kolik je vám let? Samotná otázka mě neštve, ale předepsané odpovědi ano. Nemohl jsem si nevšimnout, že moje odpověď je vždycky poslední. 25 a víc. Už tohle mě vede k hlubokému přemýšlení. Teda alespoň tak hlubokému, jaký můj mozek dovolí. 25 a víc? Jak si to mám vyložit? Mám být vlastně poctěn, že se řadím do kolonky moudrých, vzdělaných a dospělých lidí? Ne, ne, ne. Podle mě tahle kolonka mi řiká jediný. A to, že už jsem v prdeli. Už nikdy nebudu mít nárok na jinou a lepší kolonku. Navždy jsem v kolonce, kam se řadí všechen zbytek. Ať už jsem to já se svými roky, nebo moje babička se svým 60 plus. Jsem ve stejný kolonce jako svoje babička?! Uvědomujete si to? Celý Instagram a všichni tam mi řikají, Mysli pozitivně! Hovno! Ti co tohle hlásají asi nikdy nevyplňovali takovejhle dotazník, protože by takovou blbost nikdy neřekli. Copak můžu po týhle kolonce, kdy vím, že už mě vlastně nic dobrýho nečeká, myslet pozitně?

A aby toho nebylo málo, tak za mnou přišla kolegyně v práci. Vlastně přilítla celá nadšená, překypující energií se svou novou knížkou, kterou si pořídila. Ta ženská je tak trochu cvok. Ona se totiž přesně v tohle zaškrtávání kolonek a škatulkování vyžívá. Ta knížka vám měla povědět všechno o vás. Vlastně vám dokázala prozradit, co vás ještě v životě čeká. Marně jsem kolegyni vysvětloval, že jsem v kolonce 25 a víc, takže nic suprovýho to nebude. I tak se nedala odbít a podrobila mě výslechu, načež si všechny moje odpovědi zapisovala do příslušných KOLONEK! Otázky jako třeba jakou mám velikost nohy, jesli piju raději kafe nebo čaj by ještě šli. Ale otázky na to, jak dlouho jsem singl? (kurva dlouho) Nebo, kolik partnerů jsem měl? (dál) Kolik sexuálních partnerů mám za měsíc? (hrozně vtipná otázka) Tak tyhle otázky už na mě byly moc. Několik dní jsem měl depresi, Brouk v mojí hlavě mi prolejzal a hlavně zžíral moje myšlenkové pochody a šéf mi po dvou dnech mého užírání řekl, že se tvářim, jako litej bejk, když mi ukazoval a ptal se mě, co by měl manželce koupit k Valentýnu. Díky, teď si to jdu vážně hodit.

A to je všechno Frndy, Jdu hodit tenhle sloupek do kolonky sloupek a jdu si teda hledat toho partnera. Ještě nevim kde, ale jdu na to. Alespoň z kolonky singl se chci zkusit dostat pryč. Čau

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *