Sloupek (66)

Ahoj Frndy. Zítra to bude týden, co se za mnou doma stavila kamarádka Terezka a zeptala se mě, co dělám. Já seděl u notebooku, popíjel proseco a sepisoval článek, který jsem chtěl dneska zveřejnit. Měl to být článek, který by ukončil sloupek, který jsem před více jak rokem začal psát.

Když jsem jí řekl, že přemýšlím o konci sloupku, tak se skoro až vyděsila, že přestanu psát. O tomhle kroku přemýšlím už delší dobu a je celkem vtipné, že tento týden přišel i konec youtubera Jirky Krále. Teď se s ním nechci nijak srovnávat, ale trochu bych se možná ztotožnil s jeho slovy o tom, že mě psaní sloupku neposouvá nikam dál. Mluvím o tom, co Jirka řekl v dokumentu, kterým svoji “kariéru” na YouTube ukončil.

Je těžké něco takového říct vám, jako čtenářům, z mého pohledu. Mnohdy je totiž velmi obtížné vymýšlet každý týden něco, co vám napíšu. Navíc je velmi obtížné vymyslet takový obsah, který by vás bavil. Ano, pravda je taková, že okruh svých čtenářů jsem si našel a vybudoval psaním sloupku. Většina sloupků je právě to, co je na blogu nejčtenější. Ale taky je pravda taková, že mnohdy mě právě psaní sloupku nebaví. Mnohdy je o ničem. A o tom já psát nechci.

Když jsem si před více jak rokem zalożil znovu blog, tak jsem si říkal, že to bude strašně super, když budu moc psát něco smysluplného. Něco, co bude zajímavé pro čtenáře. Co je (Vás) něco nového naučí. To se mi bohužel ve sloupcích neřikám, že nepovedlo. Ale mnohokrát se mi to nepovedlo a mnohokrát jsem sám sobě nadával a vyčítal si to, co zveřejňuji. Vyčítal si, že nemám nic lepšího a zveřejňuji to, co zveřejnit vlastně nechci, ale musím, protože nemám na nadcházející den nic jiného. Mnohdy jsem sám sebe vykrádal.

Takže teď jsem popravdě trochu v krizi. A to z toho důvodu, že sloupky jsou to, co je nejčtenější. Další důvod je to, že přijdu nejspíš o spoustu čtenářů pokud ho ukončím. Neříkám, že mě sloupek vůbec nebaví a proto jsem taky v rozporu s tím, že bych ho úplně ukončil. Mnohdy totiž ve sloupku řeším i vážnější témata a ventiluju tam svoje názory, které bych vám chtěl i nadále předávat.

Je tak strašně těžké stát uprostřed takových rozhodnutí! Omlouvám se tedy, pokud nebudete mít co každý čtvrtek číst. Zvykli jste si na týdenní pravidelnost sloupku a budu doufat v to, že si zvyknete na měsíční pravidelnost. Sloupek jsem se tedy rozhodl od teď vydávat jednou za měsíc. A to každý první čtvrtek v měsíci. Doufám, že je to šťastné rozhodnutí, protože moje oblíbené číslo je šest a je docela náhoda, že tenhle sloupek je šedesátý šestý, který píšu.  Budu doufat, že tohle moje rozhodnutí pochopíte a u sebe budu doufat v to, že najdu i jiné zajímavější alternativy, které s Vámi tady na blogu budu (snad) více sdílet. Mějte se krásně frndy.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *