Sloupek (64): Měsíc strejdou

Ahoj Frndy. Je to k nevíře, ale dneska je to přeně měsíc, co jsem se stal strejdou. Taky je to měsíc přesně co jsem se zlískal jako dobytek, že jsem druhej den nemohl do práce a do porodnice za malou jsem jel s nemalou opicí a bolestí hlavy.

A jaký to teda je stát se strejdou? Asi den potom, co se malá Ema narodila, tak na mě padla taková zvláštní nálada. Přišla na mě jakoby zvláštní zodpovědnost, kdy jsem si v hlavě říkal, že prostě teď to bude jiný. Budu se muset začít chovat úplně jinak. Budu muset jít svojí neteři příkladem. Budu se muset stát lepšim člověkem. Žádný opíjení se. Žádný chození domu ráno v sedm hodin. Jo vydrželo mi to zhruba dva dny. Pak jsem začal zase přemešlet, co si vezmu druhej den na diskotéku.

Taková zvláštní věc, která mě zprvu vyděsila, byla ta, že se u mě Ema nechtěla chovat. Tak si řikám…jí asi nevonim nebo co, že u mě řve? Co když u mě nebude chtít bejt ani když vyroste? Bude mě mít ráda? Jo tohle jsem si vážně řikal. Ale už dobrý, ona neřve většinou jen u ségry a i tý umí někdy pořádně zabrnkat na nervy.

Co jsem strejdou, tak jsem se taky dozvěděl zajímavý věci. Třeba to, že v dudlíkách je strašně obrovskej rozdíl. Stejně jako v příkrmech, plinkách a vlastně i ve všech ostatních věcech. Občas si řikám, že by se to dalo ve škole studovat jako samostatnej obor.

Taky by mě ve snu nenapadlo, že pořadem dne budou prdíky, kojení, kakání, popraskaný bradavky, očistky, plínky, krkání, zvracení, hovínka až na zádech a podobný věci. Navíc je zajímavý, že třeba kakaní, zvracení a jiný věci jsou u dospělých lidí pasé. Jako by to nedělali. Tak nějak se o tom nemluví. Jakmile máte v rodině dítě, jakoby padli pomyslné zábrany a mluvení o kakání nebo o prdíkách je pro vás najednou normální věc. Nikdy by mě nenapadlo, že se budu o prdíkách bavit v lékárně s docela sympatickym lékárníkem. No co už.

Taky na sobě začínám pociťovat divnou, hodně divnou deformaci. Ještě nevim teda čeho. Vysvětlete mi ale, proč když vidim teďka nějaký dítě, tak začínám automaticky šišlat? A taky když jdu do obchodu, tak už jako první nekoukám na cenu vodky, ale na cenu plínek? Třeba nedávno jsem se šel podívat do obchodu, že bych si koupil něco na sebe a odešel jsem s dupačkama, tričkem a sukní pro Emu? I když teda ta sukýnka jí bude asi tak za rok, protože na děti se vážně blbě nakupuje. Už chápu babičku, že nám vždycky k Vánocům nakupovala věci jak na obry.

A to je teda z dnešního sloupku vše. Teď už teda víte jaký to je bejt strejdou na plnej úvazek. Je to fuška. Ale krásná fuška. Mějte se krásně 🙂

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *