Sloupek (57): Disco Honzík

Ahoj Frndy

Není to tak dávno, co jsem na blogu psal o tom, jak už jsem starej na párty a diskotéky. Psal jsem, že už si raději zajdu do baru, kde nehraje extra hlasitá hudba, aby se dalo alespoň konverzovat. A ejhle? Co se nestalo minulý pátek?! No samozřejmě, že jsem vyrazil na diskotéku.

Pod pojmem diskotéka si zřejmě všichni vybavíte krásně načančanej klub, kam chodí vystajlovaný lidi, jedna půlka z těch lidí se jdou opít a pobavit, druhá půlka se snaží ulovit si někoho na páteční noc. Jo, přesně takový kluby jsem navštěvoval v Praze.

Koloměrice jsou malá Jihočeská vesnička, kde se chodí spát se slepicema a vlastně se tam nic moc významnýho neděje. Až na každý pátek, kdy celé léto frčí letní patket a diskotéka. Zrovna tenhle tejden mě tak napadlo, že už tam chodim nějakejch 11 let, což je poměrně hrozná představa. Za mejch mladejch let (jo přiznávám, že na některý věci jsem statej a diskotéka je jedna z nich) jsem tam trávil pátek co pátek opojen alkoholem všeho druhu, mnohdy zvracející za stromem vedle záchodů.

Tahle letní diskotéka, abych vám pravdu řekl, není nic extra zvláštního. Scházejí se na ní děti a pubescenti, kteří jsou rádi, že se maji kde opít. Dospělý, kteří druhej den nemusí do práce a mají se kde opít. A pak i postarší, jejichž jediná radost jsou slepice a králíci a diskotéka je fajn příležitost, kde se opít. No a pak jsme tam my. Já s partou holek a kluků, kteří se nejen tam scházíme od čtrnácti a jsme tam jako doma. Jo a našim jediným cílem je? …Opít se. Já jsem v pátek do Koloměřic zavítal po dvouletý pauze, kdy jsem emigroval do Prahy a musim říct, že ač jsem se trochu cítil staře a blbě (do doby, než jsem se připil), tak má tahle diskotéka něco do sebe. Nevim jestli je to tim tancem pod širým nebem, nebo hitovkama, který tam hrajou, z nichž spousta je takovejma Koloměřickejma hymnama, ale má to svoje kouzlo. Dost možná mě taky okouzlila vzpomínka na to, co všechno jsem tam zažil, kolik různých lidí jsem tam poznal. Například vzpomínka na to, kdy jsme s holkama skákali na zábradlí, jímž je ze tří stran obehnanej parket, který pod náma prasklo a trochu jsme si namlátili hubu. Nebo je taky kouzelná vzpomínka to, když jsem vyrazil jednou za svítání pěšky domu a bylo mi jedno, že jdu úplně na opačnou stranu a zachránili mě úplně cizí lidi, který nevim jak je to možný, ale věděli, kde bydlím. Možná je to kouzlo ale taky v tom, že panáka alkoholu si dáte za dvacku (a nejen jednoho) a pak vám připadá kouzelný úplně všechno.

No a i když už jsem na tohle trochu starej a vyšel jsem jak z kurzu, tak i z formy, tak si myslim, že zejtra ně tam potkáte zas.

A to je z dnešního sloupku všechno Frndy. Mějte se krásně a nepřehánějte to o prázdninách s alkoholem. Blbne se po něm.

 

 

Mrkněte i na další články z tohoto týdne:

PLAYLIIST Červenec 90’s :http://honziklaci.cz/playlist-cervenec-18-90s/

ČLÁNEK: ŠIKANA NA PRACOVIŠTI: http://honziklaci.cz/clanek-sikana-pracovisti/

Share

Comments

comments

Autor: Honzík Lací

Ano, jsem teplej, ale jsem hlavně člověk, homofobní jedince nic číst nenutím.
Příspěvek byl publikován v rubrice Nejčtenější, Sloupek se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *