Sloupek (38): Asi jsem blázen

Ahoj Frndy, Frnďáci a Viktore. Je čtvrtek a Honzík se zase hlásí s novým sloupkem. Takže vypněte svoje facebooky a věnujte alespoň dnešní chvilku mě, mému blogu a samozřejmě čtení! Jistě se tu dozvíte zase nějaké věcné informace. Abych pravdu řekl, já jsem svůj facebook vymazal. Jo opakuju se, už jsem to řikal, ale nepřestává mě udivovat, že vás pořád baví takový ty testy jao třeba, jaké tetování by se ke mě hodilo, Jak bych vypadal jako opačné pohlaví, které slavné osobě jsem podobná. Nemyslíte, že to je trošku přehnaný?

Nicméně jsem v tomhle sloupku chtěl psát o něčem úplně jinym. Poslední dobou mi moji známý (většinou kolegové z práce, páč jinej společenskej život skoro už neznám) mi čím dál více častěji říkají, že jsem divnej. Samozřejmě jim řikám, že to není žádná novinka. Prostě jsem blázen. Jde ale spíš o to, že jsem víc veselejší, víc šťastnej, víc nad věcí, víc komunikativnější, víc nevim co ještě. Já jim vždycky tvrdim, že jsem se asi ráno dobře vykadil.

Dřív mi psávalo i spousta lidí na sociálních sítích, jak to dělám, že jsem tak moc nad věcí. Pravdou je, že dřív mě hodně sociální sítě ovlivňovali (jako by tomu bylo teď jinak). Chci říct to, že dřív jsem psal na Facebook jeden pitomej status za druhým, ve kterých jsem se snažil v lidech probudit dojem, že jsem ten nejvíc hepy a zábavnej člověk na světě. Paradox ale je, že jsem vlastně vůbec hepy a nejšťasnější a nejzábavnější nebyl. Vlastně jsem byl milej a zábavnej jen v tom virtuálnim světě a v tom skutečném jsem byl dost náladovej, protivnej a nafrněnej (to jsem i teď :D)

Minulý víkend jsem si vymazal veškeré fotky na Facebooku a pokračuji mazáním všeho na zdi. Je to fuška přátelé, ale abych vám pravdu řekl, tak mě to zase trošku osvobodilo. Ano, můj instagram je plnej fotek a jsou dny, kdy ho taky umím pěkně zaspamovat. Mobil takřka nepoložím z ruky a když nejsem u mobilu, tak sepisuju tyhle svoje moudra, který vlastně ani nevim, kdo si čte. Je celkem divné vidět jen čísla. Samozřejmě teď nechci říct, že když jsem smazal Facebook, smažu i Instagram a blog. Chci tím jen říct, že se už delší dobu snažím vnímat svět kolem sebe Ten opravdový svět. Čas od času nechám sluchátka v kapse a poslouchám zvuky kolem sebe, pozoruji lidi kolem sebe, vnímám přírodu. Když vidím zajímavou věc, tak si jí ukládám do svojí paměti a né paměti foťáku. Neřeším každý den dlouhé minuty to, co si vezmu na sebe, jen proto, abych vypadal co nejlíp. Vezmu si to co mám po ruce a to na co mám náladu. Při čekání na autobus si klidně broukám a vesele si poskakuju na místě a je mi jedno, že se na mě všichni divně dívají. Když se na mě v práci valí hodně věcí najednou, tak se nesnažím hned všem vyhovět a zvládnout všechno co nejrychleji. Nejsme dokonalý a nejsme ani roboti, hold musí někdo počkat. A hlavně se všechno snažím dělat s úsměvem. Hodně mě tohle všechno ovlivňovalo a vlastně jsem po celý den přemýšlel nad věcma, který absolutně nenaplňovali můj život. (tím nechci říct, že je můj život dokonalý. spíš je občas dost v prdeli)

Jo to se mi řekne že jo. Dělěj všechno s úsměvem, cestou do práce obejmi pár stromů, v práci se na svýho šéfa, kterýho nenávidíš usmívej a bude ti fajn. Vůbec ne! Neříkám, že dělám tohle a že to tak dělám pořád. Pouze se SNAŽÍM. Snažím se víc a víc vymanit se ze světa sociálních sítí, kde vám pořád někdo říká co máš dělat, aby si byl cool, co máš nosit,, aby si byl cool a co máš říkat, aby si byl cool. Cool je podle mě být sám sebou. A taky bych vám chtěl říct, že to nejde každý den. Jsou dny, kdy prostě vstanu z postele po prdeli. Jsou dny, kdy narazíte na člověka, který vám totálně zkazí náladu. Jsou dny, kdy vybouchnu jak atomovka a potřebuju si zakřičet. Jsou dny, kdy to prostě tak super není. A víte  něco vám řeknu. To je právě ta normálnost. Každej občas potřebuje upustit ventil. A v tu chvíli už zase nasazuju úsměv.

 

No a to je všechno z mých dnešních čtvrtečních mouder. Samozřejmě jsem chtěl napsat všechno úplně jinak, ale vždycky se do toho v průběhu nějakym záhadnym způsobem zamotám a vznikne z toho úplně jiná věc. Takže doufám, že se vám moje dnešní moudra líbila. Teď odložte mobily a notebooky, jděte ven obejmout pár stromů a usmějte se.

A ještě jedno Honzíkovo moudro nakonec: Dej si pauzu, nebo skončíš ve cvokhauzu.

 

Mějte se krásně, Váš Honzík 🙂

 

 

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *