Knížka: Narodil se tímto způsobem – Polibek

Dnes jsou to dva roky, co jsme fotili promo fotky k mojí nové knížce Narodil se tímto způsobem. Knížku jsem tehdy psal dlouhé dva roky a nakonec jsem přizval ke spolupráci i svou kamarádku Nikol Kořenskou. U té příležitosti dnes zveřejňuji jednu z kapitol, která se v knížce objevuje.

 

POLIBEK

 

Dlouhý, vášnivý, krásný, někdy možná i sexu chtivý polibek, při kterém se nám podlomí kolena. Každý si projde touhle zkušeností. Já se vám pár svých zkušeností, takového polibku, pokusím přiblížit.

Chcete vědět něco o polibku? Líbal jsem krásného kluka. Líbal jsem se ráno u snídaně s klukem rozcuchaným, co pak hned utíkal do práce. Líbal jsem se přes stůl v drahý restauraci, ale nenápadně, abychom nebudili pozornost. Líbal jsem se pod vodou. Líbal jsem se spoustou cizích mužů na různých párty, které mnohdy končili v cizí posteli. Nejvášnivější polibek byl na tom nejmíň romantickém místě ve stavu, že se divím, že si to vůbec pamatuju. Líbal jsem se v kuchyni při sexu na kuchyňské lince. Tamtéž na zemi. Líbal jsem otce tří dětí. V parku jsem se líbal tajně v noci cestou z mejdanu ve křoví. A nejen líbal. Líbal jsem barmana. Líbal jsem kluka, který mě doprovodil domu. Líbal jsem ve výtahu. Nicméně výtahy jsou na vášnivé polibky velmi krátké. Líbal jsem se v kině.

Také jsem jednou políbil krásného mladého muže. Vypadal jako James Dean. Kouřil drahé cigarety. Kombinace drsného sex-appelu a nejlaskavějšího kluka ve městě byla smrtelná. Jmenoval se Filip. Setkali jsme se v jednom z těch lepších klubů v centru města České Budějovice. On tam zřejmě chodil pravidelně. Já jsem se tam ovšem ocitl náhodou se svými přítelkyněmi. Cítil jsem se tam docela nejistě. Ač miluji módu a ten den jsem si připadal krásněji, než kdy jindy, zdejší luxusní atmosféra, která zde panovala mne přiváděla do rozpaků.

Stál jsem na baru a čekal na svůj objednaný cosmopolitan. Vedle mne se postavil Filip. Když jsem se na něj podíval, byl jsem jím odzbrojený. Nejspíš mi spadla čelist až na zem a zrudnul jsem tak, že snad musel všechno kolem mne v tu ránu hořet. Byl o hlavu vyšší než já. To není při mé výšce, stosedmdesátitřech centimetrech, nic divného. Na sobě měl pouze volné bílé tílko s nějakým potiskem. Jeho svalnaté ruce a krk. Ach bože, kdyby jste to jen viděli. Tetování měl snad všude. Černé, rozcuchané vlasy a tmavý uhrančivý pohled, který mi krátce věnoval mne skoro položili na kolena. Oba jsme dostali své pití a odešli jsme, tam, kam jsme patřili. Já za svými děvčaty a Filip zmizel ve dveřích VIP salonku.

Ovšem později téhož večera, nebo spíš brzkého rána se objevil znovu. Většina děvčat zmizela a už jsem u stolu seděl jen s Lucií. Přišla k nám obsluha. Na stůl, přímo přede mne položila cosmopolitan se slovy ,,Od mladého pána na baru.” Bylo to tak staromódní, ale tak dokonalé. Na baru stál můj tmavooký James Dean. Nesměle jsem na něj kývl a dal mu tak najevo svůj dík. Nevěděl jsem, co mám udělat. V tu dobu jsem už víc jak rok neměl, po dramatickém rozchodu, žádného muže. A teď? Koketuje se mnou snad ten nejkrásnější mužskej, kterýho jsem kdy spatřil. Lucie si šla odskočit na toaletu a zajistit do šatny, aby nám přinesli kabáty. Já od našeho stolku také vstal, popadl svůj cosmopolitan a vyrazil na bar za Jamesem. Našeho, z mé strany trochu úzkoprsého a nesmělého seznamování vás ušetřím. Lucie se usadila opodál na baru a bedlivě nás pozorovala a dala nám prostor v seznámení. Dlouhý rozhovor, vzhledem k vyprazdňujícímu se klubu a pozdní hodině, to nebyl. Ale Filip, tak zdrženlivý, jako já nebyl. Při loučení se ke mne přitiskl. Přitiskl se tak blízko, že jsem cítil jeho parfém. Používal Chanel n°5. Mimochodem, ta je vůně otřesná. V tu chvíli mi to bylo ovšem jedno. Nejkrásnější muž se ke mne svými rty pomalu přibližoval, já přestával cítit své tělo, kterého se zmocňovala panika a nevěděl jsem co mám dělat. Políbil mne. Byl to krásný, né příliž dlouhý, ale né tak krátký polibek na to, abych si nezapamatoval, že tak krásného polibku se mi snad nikdy nedostalo.

Líbal jsem se spoustou mužů, kluků, ale i žen, na spoustě místech. Povětšinou těch divnějších. V pubertě lítají polibky jeden za druhým. Později jsem si ale uvědomil, že polibky jsou něco, co bychom si měli vychutnávat. Něco jako desert po dobrém obědě. Představuji si, jak se jemně zakousnu do jeho jazyka a čekám, co se bude dít. Málokdo předčí moje očekávání. Bohužel. Bohudík.

Share

Comments

comments

Autor: Honzík Lací

Ano, jsem teplej, ale jsem hlavně člověk, homofobní jedince nic číst nenutím.
Příspěvek byl publikován v rubrice Narodil se tímto způsobem, Nejčtenější se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *